BeeClim: Včely a měnící se klima aneb na co se připravit

PDF článku_Moderní včelař 1/2022

Tradiční podzimní seminář proběhl v polovině listopadu 2021 na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Konferenci pro více než 120 účastníků pořádala zmíněná fakulta v rámci projektu BeeClim: Úspěšné včelaření v době klimatické změny, který je podpořen z Norských fondů ve výzvě Reine pod záštitou COLOSS - monitoring úspěšnosti zimování včelstev v ČR.

Přednášející seznámili účastníky s novinkami v problematice zdraví a vitality včelstev, včetně zimování, léčení a úhynů včelstev, a to v českém a evropském měřítku. Hovořilo se také o další hrozbě evropského včelařství, sršni asijské, o níž píšeme v dalších dvou článcích tohoto vydání Moderního včelaře.

Robert Brodschneider

Výzkumník ze Štýrského Hradce (Graz), hlavní koordinátor asociace COLOSS - monitoring ztrát včelstev, komentoval data nashromážděná od evropských včelařů od roku 2008 v rámci tzv. občanské vědy. Nejprve s Jiřím Danihlíkem, hlavním organizátorem konference, formou dotazů k publiku interaktivně vyplňovali tabulku zahrnující aktivitu včel, činnost včelaře, nejlepší a nejhorší počasí, to vše během ročních období. Sám přednášející projevil překvapení nad tím, jak je málo publikací se zaměřením na vliv klimatu na stav včelstev. Dlouhodobá data naznačují tyto hypotézy:

  • čím vyšší teplota v září, tím vyšší zimní ztráty včelstev,
  • teplejší únor způsobuje menší zimní ztráty,
  • čím více slunných dnů v létě, tím menší úhyny v zimě,
  • chladné počasí na podzim (15. X.-15. XII.) má za následek menší zimní úhyny,
  • chladné zimy (více dnů pod 2 °C) mají za následek více úhynů,
  • počasí v létě ovlivňuje cca 20-30 % celkových zimních ztrát, zbylá procenta připadají na vlivy nemocí, včelařské zásahy atd.

Robert Brodschneider uvedl, že je potřeba včelařské metody propojit s vlivy klimatu. Dále představil dva výzkumné projekty spojené s COLOSS monitoringem zimních ztrát včelstev: 1. Efekt nových matek na ztráty včelstev; 2. Analýza metod používaných evropskými včelaři ke zvládání varroózy.

Jiří Danihlík a Eliška Pinďáková

Tito přednášející z pořádající univerzity seznámili účastníky s aplikačními formami kyseliny šťavelové (KŠ) při tlumení varroózy. Zaměřili se na metody pokapu KŠ v cukerném roztoku a metodu, kdy se používá soustava KŠ-glycerin napuštěná v papírových ubrouscích. Podle prostudování rozsáhlé literatury uvedli účinnost metody pokapu cca 40 % v létě (vliv zavíčkovaného plodu) a na podzim a v zimě téměř 90 %. Pro vyšší letní účinnost této aplikace je zapotřebí odebrat zavíčkovaný plod ze včelstva nebo předem izolovat matku.

Protože zjistili malou účinnost letního ošetření ubrousky napuštěné soustavou KŠ-glycerin dle doporučovaných koncentrací, provedli sadu pokusů s vyššími koncentracemi KŠ za účelem, zda vyšší koncentrace KŠ nepoškodí včely. Aplikovali metodu s vyšší koncentrací KŠ v souvislosti s vlivem na fyziologii včel. Sledovali oxidační stres ve skupinách včel, ošetřených ubrousky (vyšší koncentrace KŠ) a pokapem KŠ a také v kontrolní skupině.

V rozsáhlém pokusu, kdy denně odebírali hemolymfu až od 800 dělnic, zjišťovali oxidativní poškození lipidů (tuků), antioxidační ochranu a imunitní parametry (antimikrobiální imunitu, koncentraci vitellogeninu). Studie a její vyhodnocení není ještě ve finále. Předběžně autoři uvedli, že vyšší koncentrace KŠ (7 ubrousků na včelstvo s celkovými 42 g KŠ) nevykazuje negativní vlivy na dospělé včely nebo plod. Prozatímní výsledky neukazují na zvýšený oxidační stres, zvýšila se antimikrobiální aktivita hemolymfy a zvýšila se koncentrace vitellogeninu v ní. Vyšší koncentrace KŠ v ubrouscích však nezvýšila podstatně účinnost letního tlumení varroózy. Tuto aplikační metodu budou proto nadále na pracovišti detailně zkoumat a pro včelaře optimalizovat.

Silvie Dostálková

Přednášející rovněž z pořádající univerzity představila zastoupení různých kmenů moru včelího plodu (MVP) na území ČR. Klasifikace kmenů MVP se celosvětově provádí v systému ERIC (ERIC = Enterobacterial Repetitive Intergenic Consensus). Zatím bylo zjištěno pět typů ERIC, které se odlišují zejména ve své virulenci. Nejvíce jsou zastoupeny ERIC I a ERIC II. Přednášející prezentovala výsledky analýzy vzorků z České republiky z let 2016/2017, které poskytl Státní veterinární ústav. Bylo zjištěno, že v ČR je více zastoupen kmen ERIC II (ERIC I: 19,6 %; ERIC II: 80,4 %) oproti Rakousku (ERIC I: 58 %; ERIC II: 42 %).

Jakub Kaplan a Jan Brus

z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého prezentovali webovou aplikaci, v níž Jakub Kaplan v rámci diplomové práce vizualizoval data všech ročníků projektu COLOSS. Včelaři tak nyní mohou nahlédnout do nashromážděných dat interaktivní formou, využít nejmodernější grafiku, sami volit zobrazované posloupnosti, volit datové řady a porovnávat data. Aplikace je dostupná zde.

Autor:

Ing. Petr Texl, Pracovní společnost nástavkových včelařů-CZ

Poděkování: Akce se uskutečnila v rámci projektu BeeClim: úspěšné včelaření v době klimatické změny. Tento projekt byl podpořen grantem z Norských fondů.