Ukrajinští včelaři mají k dispozici až 69 produktů proti varroóze

28.02.2022

Černovice (Чернівці - Chernivtsi) jsou významným univerzitním městem na jihozápadě Ukrajiny. Tamější budova univerzity byla původně rezidence bukovinských metropolitů, kterou projektoval na konci 19. století český architekt Josef Hlávka. Budova je od roku 2011 na seznamu UNESCO. Na černovickou univerzitu nás však nepřivedl zájem o architekturu, ale možnost navázání užší spolupráce s prof. Marií Fedoriak, která je koordinátorkou monitoringu ztrát včelstev pro COLOSS na Ukrajině. Kromě ní na univerzitě působí také skupina prof. Romana Volkova z oddělení molekulární genetiky a biotechnologie. Jeho tým se zabývá, stejně jako my na katedře biochemie PřF UP v Olomouci, studiem oxidačního stresu včel.

Obr. 1: Budova univerzity v Černovicích

Společně s kolegou Janem Brusem z katedry geoinformatiky PřF UP v Olomouci jsme v Černovicích strávili tři plně nabité pracovní dny. Na oddělení prof. Fedoriak se zrovna konaly obhajoby bakalářských prací studentů biologie a ekologie, kde nás hned při vstupu do učebny všichni přítomní včetně zkušební komise uvítali postavením se. To nás popravdě trochu vykolejilo, protože něco takového nejsme na našich VŠ zvyklí. Hned dvě témata závěrečných prací studentů byly pro nás zajímavé. Z jedné jsme se dozvěděli, že na Ukrajině se používá 69 různých preparátů k léčbě varroózy. Jejich účinnými látkami jsou nám velmi dobře známý amitraz, fluvalinát, akrinatrin, kyseliny mléčná, mravenčí i šťavelová, thymol, ale i přípravky s jinými účinnými složkami - fenothiazin, brompropilát. Používání přípravků nikdo nekontroluje, jsou volně dostupné, dovážejí se z různých zemí a včelaři mají volnou ruku ve výběru léčiva (dle osobních sdělení včelařů). Druhá bakalářská práce se zabývala základní chemickou analýzou medů z okolí Černovic. Obsah vody, kyselost i aktivita diastasy jsou srovnatelné s českými medy.

Obr. 2: Skupina studentů, kteří obhájili bakalářskou práci, spolu se zkušení komisí a námi jako hosty.

Součástí naší návštěvy bylo jak setkání s tamějšími studenty a představení olomoucké univerzity, tak i přednáška pro včelaře, kteří dorazili z širokého okolí. V přednášce jsme prezentovali české včelařství včetně systému zvládání nemocí včel s důrazem na varroózu a mor včelího plodu. Včelaři se zajímali především o systém dotací, které na Ukrajině nemají, o přípravky proti varroóze používané u nás i produkci medu. Hned u prvního dotazu jsem pochopil, že jsem udělal chybu. Zapomněl jsem uvést, s jakou rámkovou mírou u nás včelaříme, v jakém úlu a s jakým plemenem včel. Až po vyjasnění na jakých rámcích se v ČR včelaří a jaké se u nás používají úly, jsme mohli pokračovat dál. Přípravky proti varroóze ukrajinští včelaři používají nikoliv dle napadení včelstev, jehož sledováním se příliš nezabývají, ale dle návodu, resp. dle doporučované doby léčení, což je na jaře a pak po posledním vytočení medu. Některá léčiva jsou ukrajinské jiné zahraniční výroby. Včelaři si prý vybírají podle toho, co jim někdo doporučil nebo s čím už mají zkušenosti. Příliš neexperimentují. Pro českého čtenáře snad doplním ukrajinskou rámkovou míru: nejčastěji 435 × 300 mm nebo 470 × 300 mm a pak samozřejmě různé další rámkové míry.

Obr. 3: Pohled na fenotyp místních včel.

S nástavkovými úly jsme se téměř nesetkali. Byli jsme nedaleko Černovic ve východní části karpatského oblouku, v oblasti s minimálním intenzivním zemědělstvím, s převažujícími lesy, sady a malými políčky v okolí vesnic na ukrajinsko-rumunské hranici. Pohybovali jsme se v okolí vesnic Dolišnij Šepit, Lopušna a Vyženka. Výnosy medu jsou v této oblasti od nuly do 50 kg na včelstvo. Zrovna letošní sezóna prý patří k těm slabým, kdy se včelstva spíše krmí, než aby se z nich vytáčel med. Po odkvětu lip už jsou včely odkázány na pomoc včelaře, pylových zdrojů v druhé části července zde již mnoho není. Za dob Sovětského svazu zde včelaři kočovali za snůškou do blízké Moldávie, dnes se včelaři orientují hlavně na produkci oddělků, které distribuují do střední Ukrajiny, med je spíše vedlejším produktem, který prodávají ve svém okolí. Ať jsme navštívili menší (do 10 včelstev) nebo větší včelaře nad 50 včelstev, všichni přiznávají, že mají včelařství jako významný zdroj rodinných příjmů. Cena litru medu (tj. asi 1,3 kg) se pohybuje kolem 200 UAH, cena oddělku kolem 800 UAH (1 UAH = 0,8 CZK). Každý včelař měl i svůj apidomek, do něhož přicházel větracími otvory vzduch přímo z úlů. Lehátko bylo umístěno na horizontálních úlech, jeden včelař měl dokonce podomácku vyrobený náustek pro dýchání úlového vzduchu.

Obr. 4: Zkamenělina připomínající plást.

Na zimu krmní včelaři kolem 10 kg cukerného sirupu. Množství dodaného krmiva se počítá dle obsednutých rámků v horizontálních ukrajinských úlech. Jeden z navštívených včelařů vyráběl pro krmení pastu z cukru (4 kg), medu (1 kg) a pylu (3 lžíce), který sbíral a sušil během května. Tento včelař byl také experimentátorem. Včelstvům na jaře topil. Topidlo sestávalo z vydrátkovaného rámku, připojeného do sítě na 220 V. Drát byl samozřejmě mnohem silnější než drátek k zatavení mezistěn, jeho teplota je po zapojení prý kolem 20 °C, což velmi pomáhá rozvoji včelstev na jaře. Včelaři se snaží včelstvům pomoci i jinak, např. jim k zimnímu krmení přidávají sirupy připravené z mladých výhonků smrků nebo jedlí. Dle jejich slov tím zvyšují úspěšnost přezimování. Tyto sirupy obsahují poměrně hodně vitaminu C, který může být dle některých vědeckých publikací pro včely prospěšný (Farjan et al. 2012; Farjan et al. 2014).

Obr. 5: Včelnice poloprofesionálního včelaře se 160 včelstvy.

Během exkurzí u včelařů jsme samozřejmě do úlů i nahlédli. Včely byly mírné, nerozbíhavé s ucelenými plochami plodu bez známek zvápenatění či jiných chorob. Ve srovnání se včelami chovanými u nás však byla včelstva početně slabší, odhadem by obsedla maximálně 2 nástavky u nás běžné míry 39 × 24 cm. Včelaři zde chovají karpatské plemeno včely medonosné, ale už z fenotypu včel je zřejmé, že linie není čistá. Dle zjištění prof. Volkova z univerzity v Černovicích se v tomto regionu vyskytují kříženci Apis mellifera carnica a A. m. macedonica a A. m. lingustica v různých poměrech. Pravděpodobně až archeologickou relikvii nám ukázal jeden z navštívených včelařů - pan Volodymyr v obci Vyženka. V lese při sběru kamení na sběr zídky nalezl kámen, v němž se zdá být zkamenělý kus plástu či mezistěny. Odborně nález posoudit nedokážeme, nicméně působí to opravdu věrohodně.

Obr. 6: Topné zařízení v rámku.

Tým prof. Volkova se zabývá studiem aktivity antioxidačních enzymů a genovou expresí právě v souvislosti s oxidačním stresem. V organismu probíhají oxidační procesy přirozeně. Jako jejich vedlejší produkt se tvoří volné radikály, nejznámější jsou radikály superoxidové, peroxidové, peroxylové a hydroxylové. Jejich vysoká koncentrace může buňkám nebo i celému organismu škodit, ale i pomoci nabudit například imunitní systém (Weirich et al. 2002). Zvýšenou hladinu tvorby volných radikálů mohou způsobovat nevhodné abiotické podmínky (př. teplota) nebo i pesticidy používané v zemědělství, nemoci a mnohé další faktory. Výzkum prof. Volkova míří do praxe, během naší návštěvy probíhaly experimenty zaměřené na teplotní stres, výsledky mohou být využity třeba v hypertermii nebo s výběrem vhodné lokace stanoviště.

Doc. Cherlinka Vasyl Romanovych nám představil své geoinformatické modely pro predikci půdních typů na základě digitálního modelu reliéfu. Na Ukrajině mají jen asi 60 % digitálně zmapovaného území, takže doc. Romanovych využívá svůj model pro vytvoření celoplošného pokrytí půdními typy v oblastech, kde informace o půdách chybí. Model je založen na více technikách pro tvorbu predikcí a využívá topografické atributy (např. sklon, orientace, oslunění svahu, teplotní indexy a další) získané právě z digitálního modelu reliéfu vytvořeného ze starých topografický map. Téma zdánlivě nesouvisí se včelami, ovšem kolega Jan Brus v modelu vidí i potenciál pro data z COLOSS monitoringu. Tvar reliéfu zásadně ovlivňuje pedologické podmínky a má samozřejmě vliv i na flóru. Jednou z možností jeho aplikace by mohlo být hledání optimálních lokalit pro včelaření.

COLOSS je asociace sdružující včelaře, vědce, veterináře i další lidi z včelařského oboru. Díky zapojení do jedné z klíčových aktivit COLOSSu: Monitoringu úspěšnosti zimování včelstev se nám otevírají nové možnosti mezinárodní spolupráce. Právě návštěva v Černovicích je toho důkazem - naše výzkumná témata se neprotínají jen v monitoringu ztrát včelstev, ale i v oblasti biochemie, geoinformatiky i vzdělávání studentů, kteří díky tomu mohou jezdit na výzkumné i studijní stáže.

Autor článku: Jiří Danihlík

Obr. 7: Samostatně stojící apidomek.

Obr. 8: Apidomek či spíše apidům s několika postelemi a 60 včelstvy.

Včelaření na Ukrajině

Na Ukrajině se nachází kolem čtvrt milionu včelařů, kteří obhospodařují více než 2,5 milionu včelstev. Průměrná hustota zavčelení je 4,2 včelstev/km2.

Černovice

Černovice, ukrajinsky Černivci (Чернівці), leží na jihozápadě Ukrajiny, žije v něm přes 250 tisíc obyvatel. Černovice jsou správním městem oblasti zvané Bukovina, která před 1. sv. válkou náležela Rakousku-Uhersku, v meziválečném období Rumunsku, po 2. sv. válce Sovětskému svazu a dnes Ukrajině. V této oblasti je dodnes poznat míchání kultur i náboženství.

Poděkování

Cesta do Černovic byla podpořena Univerzitou Palackého z prostředků určených pro rozvoj mezinárodní spolupráce.


Literatura

Farjan M, Dmitryjuk M, Lipiński Z, Biernat-Łopieńska E, Żółtowska K (2012) Supplementation of the honey bee diet with vitamin C: The effect on the antioxidative system of Apis mellifera carnica brood at different stages. Journal of Apicultural Research 51 (3):263-270. doi:10.3896/ibra.1.51.3.07

Farjan M, Lopienska-Biernat E, Lipinski Z, Dmitryjuk M, Zoltowska K (2014) Supplementing with vitamin C the diet of honeybees (Apis mellifera carnica) parasitized with Varroa destructor: effects on antioxidative status. Parasitology 141 (6):770-776. doi:10.1017/s0031182013002126

Weirich GF, Collins AM, Williams VP (2002) Antioxidant enzymes in the honey bee, Apis mellifera. Apidologie 33 (1):3-14