Pokus ke zjištění aktivity glukosaoxidasy v medu v domácích podmínkách

Pokus je vhodný pro děti i dospělé, zabere minimálně půl hodiny a snadno si na něm vyzkoušíte metody vědecké práce a ověřování výsledků svých i jiných experimentátorů.

Egyptští vědci přišli s návodem, jak v domácích podmínkách otestovat aktivitu enzymu glukosaoxidasy v medu a zjistit tak, zda med nebyl poškozen vysokou teplotou. Říká se, důvěřuj, ale prověřuj. Platí to v běžném životě a ve vědě dvojnásob. Zde je trocha teorie a návod, jak pokus zrealizovat. Můžete si vyzkoušet detekovat aktivitu glukosaoxidasy v medu a ověřit tím výsledky vědců.

Postup:

• 10 g (čajová lžička) medu rozpustíme v 10 ml vody ( = 10 g vody = trochu míň než půl malého panáku).
• Necháme stát na stole po dobu 10 - 15 minut při běžné pokojové teplotě.
• Přidáme kousek nastrouhané čerstvé brambory či jinou čerstvou zeleninu.
• Po několika minutách pozorujeme, zda se na zelenině v roztoku naředěného medu tvoří bublinky.

Jak to funguje?

Enzym glukosaoxidasa je přirozenou součástí medu, tento enzym tvoří z jednoduchého cukru glukózy kyselinu glukonovou za současné tvorby peroxidu vodíku. Aktivita tohoto enzymu vzroste i víc než tisícinásobně po naředění medu. Díky zvýšené aktivitě enzymu tak roste obsah kyseliny glukonové i peroxidu vodíku.

Zelenina, kterou do medu přidáme, obsahuje další enzym - katalasu, která štěpí vzniklý peroxid vodíku na vodu a kyslík. To, co pak pozorujeme ve formě nově vzniklých bublinek, je rozpuštěný kyslík. Celý tento pokus využívá tzv. spřažené biochemické reakce. Jedná se o dvě na sebe navazující enzymové reakce, které nám umožňují studovat zkoumaný vzorek.

A co nás tedy zajímá?

Enzymy jsou bílkoviny, ty jsou obvykle citlivé na teplo. Stanovení enzymu glukosaoxidasy by tedy mohlo být zajímavé při zjišťování, zda nebyl med neúměrně zahříván. Při zahřívání by došlo ke zničení nejen enzymu glukosaoxidasy, ale mohly by se zničit i další prospěšné látky obsažené v medu.

Jaké vzorky je vhodné připravit?

• Jen čistá voda (zde by žádná reakce neměla proběhnout).
• Med, který testujeme, např. med z naší produkce.
• Med, o kterém víme, že byl přehřátý. Můžeme například med ohřát v mikrovlnce nebo na sporáku (zde by taky žádná reakce neměla proběhnout, protože enzymy byly v medu zničeny).
• Běžný cukr z obchodu (sacharóza) (zde by taky žádná reakce neměla proběhnout, ale je to sladké jako med, tak je vhodné to ověřit).
• Voda s trochou peroxidu vodíku, např. z domácí desinfence, zde bychom měli bublinky vidět. Tímto vzorkem ověříme, že použitá zelenina obsahuje katalasu. Pokud bublinky v tomto vzorku neuvidíte, je potřeba zkusit jinou zeleninu. Použitá desinfekce s peroxidem vodíku nesmí být prošlá ani dlouho otevřená.

Pokud vše funguje, jak má, máte zavedenou testovací metodu. Asi už si ji nepatentujete, ale můžete zkoušet třeba různé medy, nebo medy různě zahřívat: měnit teploty nebo délku zahřívání a sledovat, jak se mění množství vznikajících bublinek a tedy aktivita glukosaoxidasy.

Hodně štěstí a dejte vědět, jak vaše pokusy dopadly na monitoring.vcely@gmail.com

Chcete vědět, jak dopadly naše pokusy? Výsledky Vám rádi sdělíme, ale musíte nám zodpovědět tuto hádanku:

Tanec může být hodně náročná a složitá disciplína, dokonce až tak, že za jeho výzkum kdysi kdosi dostal  Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Kdo to byl?

Příprava roztoků vody, medu, převařeného medu a cukru.

Čerstvě nastrouhaná brambora.

Vzorky po přídavku brambory... a už to reaguje :-)