Letní odstranění plodu –prevence i léčba varroózy

09.08.2021

Zdraví včelstev v létě je klíčové pro jejich zdárné přezimování. V tomto období se totiž líhne dlouhověká zimní generace včel, která ve včelstvu zůstane až do následující sezóny. Pro zajištění dobrého zdravotního stavu je potřeba efektivně ošetřovat včelstva proti varroóze, která v létě graduje. Možností je řada: od vložení Gabonu, přes kyselinu mravenčí, šťavelovou nebo tymol až po kombinace léčiv a zootechnických zásahů. Preventivním i záchranným opatřením je odstranění zavíčkovaného plodu s následnou aplikací vhodného léčiva.

Česká letní gabonová tradice

Nejsnazší je do včelstev vložit v Česku tradičně používané pásky Gabon. Na trhu jsou k dostání dva typy pásků, rozdíl je v účinných látkách. Gabon PF 90 mg obsahuje účinnou látku fluvalinát a Gabon Flum účinnou látku flumetrin. Pásky se po posledním medobraní snadno vloží v plodišti do uličky mezi rámky a po 24 dnech se vytáhnou. Dlouhá doba aplikace je navržena proto, aby byli zahubeni i roztoči na průběžně se líhnoucím plodu. Metoda je snadná a mezi českými chovateli hojně aplikovaná. Je však nutné dbát na meziroční střídání účinných látek, tzn. syntetických s přírodními, a nejlépe ještě zapojit preventivní zootechniku. Důvodem je možný rozvoj rezistence roztočů, což vede k neúčinnému ošetření. Rezistentní roztoči byli v České republice již detekováni a mapa jejich výskytu je na webu www.svscr.cz.

Alternativ je mnoho

Včelaři, kteří nechtějí používat syntetické akaricidy, nebo chovatelé střídající syntetické akaricidy s jinými postupy, volí nejčastěji odpařovače kyseliny mravenčí či stále oblíbenější kyselinu šťavelovou ve formě pokapu, sublimace nebo pásků s glycerinem. Přípravky na bázi tymolu nejsou mezi českými včelaři rozšířené, takže se jim v článku nevěnujeme. Úspěšnost ošetření včelstev odpařováním kyseliny mravenčí závisí na řadě faktorů: na teplotě, vlhkosti, vložení odpařovačů atd. Naopak pro účinnou aplikaci kyseliny šťavelové je zapotřebí mít včelstva bez zavíčkovaného plodu. A právě na to se v článku zaměříme.

Proč a kdy odstranit zavíčkovaný plod?

Prakticky žádná u nás používaná účinná látka proti varroóze neúčinkuje pod víčky buněk s vyvíjejícími se kuklami, a to ani Gabon! Na často zmiňovaný účinek kyseliny mravenčí pod víčky se nedá spoléhat, protože při nesprávné aplikaci nefunguje dokonce ani na roztoče na dospělých včelách, tzv. foretických roztočích. Z celkového počtu kleštíků Varroa destructor se přibližně 80 % z nich vyskytuje na zavíčkovaném plodu, zbytek je na dospělých včelách.

Odstraněním zavíčkovaného plodu jednak zbavíme včelstvo většiny roztočů, jednak podstatně zvýšíme účinnost následného léčebného ošetření. Odstranění zavíčkovaného plodu má hlavně smysl, pokud:

  • Včelstvo je napadeno z více než 10 %. (Dle metody smyv připadá více než 20 roztočů na 200 dospělých včel, viz. Moderní včelař 7/2021.)
  • Ve včelstvu pozorujeme včely s deformovanými křídly.
  • Jde o prevenci těsně před líhnutím zimní populace včel, to znamená během cca druhé poloviny července.

Izolátory matek

Izolátory mají podobu kazety obvykle na dva rámky (obr. 1), do kterých se umístí matka (obr. 2). Včelaři je někdy zaměňují za klícky na matky, ale v těch matka na rozdíl od izolátorů neklade vajíčka.

Izolátory s matkou a dvěma soušemi či souší a mezistěnou se umístí zpátky do plodiště. Matka se nemůže pohybovat volně po úlu, takže klade jen na vymezených dvou rámcích. Po vylíhnutí plodu mimo izolátor se ve včelstvu nachází zavíčkovaný plod jen v izolátoru. A toho můžeme náležitě využít. V praxi existuje několik zootechnických alternativ omezování matek v kladení, např. zimní a podzimní izolování, anebo klíckování matek, avšak se soustředíme na letní použití izolátorů.

Obr. 1: Dvourámkový izolátor na matku.

Obr. 2: Vložení matky do dvourámkového izolátoru, včely se k ní dostanou skrz mřížku v izolátoru. Matka je v izolátoru uzavřena 3-4 týdny.

Zavíčkovaný plod jako varroapast

Při této strategii doslova lovíme roztoče na plod v izolátoru. Zhruba po týdnu od izolace matky zkontrolujeme plásty v izolátoru a odhadneme stáří plodu. Jakmile se v izolátoru nachází zavíčkovaný plod, lze zavíčkované plásty vytáhnout a vložit do izolátoru novou souš, na které může matka pokračovat v kladení. Pravidelným odstraňováním zavíčkovaného plodu z izolátoru vylovíme ze včelstva velké množství roztočů. Matku držíme v izolátoru zhruba 3-4 týdny a průběžně odstraňujeme zavíčkovaný plod.

Méně pracnou alternativou je matku umístit do dvourámkového izolátoru na dobu posledních tří týdnů v červenci. Po této době izolátor odstraníme, matku vypustíme volně do včelstva a zaplodované plásty z izolátoru vytavíme ve slunečním tavidle nebo je jiným vhodným způsobem zlikvidujeme. Včelstvo ošetříme vhodným léčivým přípravkem, nejlépe pokapem kyselinou šťavelovou. Matku obvykle držíme v izolátoru během července, což je před tím, než začne klást zimní populaci včel.

Po uvolnění matky z izolátoru na konci července až na začátku srpna je vhodné včelstvo pomalu krmit a tím podporovat matku v kladení. Nově líhnoucí se plod bude bez roztočů. Je však víc než pravděpodobné, že si včelstvo během září a října donese roztoče z okolí (tzv. reinvaze), takže podzimní či zimní ošetření rozhodně nesmíme vynechat.

Plodové plásty z izolátorů již nezužitkováváme

Zavíčkovaný plod z izolátorů bývá silně napaden roztoči (obr. 3, 4), proto je vysoce kontraproduktivní tyto plodové plásty zužitkovávat například v oddělcích. Plod je kromě roztočů napaden sekundárními virózami, které by oddělky oslabily.

Abych tuto hypotézu ověřil prakticky, vytvořil jsem před pár roky ze zavíčkovaných plástů z izolátorů tři silnější oddělky s novými matkami. Cílem bylo zjistit, jak se oddělky budou vyvíjet, jak dlouho přežijí a zda postačí včely ošetřit proti varroóze až po vylíhnutí plodu. Do každého z experimentálních oddělků jsem vložil dva pásky Gabonu Flum. Plod se sice vylíhnul, roztoči byli zahubeni léčivem, ale oddělky se nedočkaly ani konce září. Natolik byly včely oslabené roztoči. Tím jsem si potvrdil, že plod z izolátorů je nejlepší zlikvidovat.

Obr. 3: Plást se zavíčkovaným plodem vytažený z izolátoru. Zkušeného chovatele zaujme výrazná mezerovitost, která je signálem problému.

Obr. 4: Ukázka silného napadení zavíčkovaného plodu při vytažení z izolátoru (varroapast). Plod je silně napaden, je potřeba jej zlikvidovat a dále nezužitkovávat v oddělcích.

Vyškrábání zavíčkovaného plodu vidličkou

Tento úkon vypadá na první pohled jako drastická metoda odstranění plodu, jenže je rychlá, efektivní a vyplatí se hlavně v případě, že během varroamonitoringu zjistíme silně napadená včelstva (nad 10% napadení dospělých včel), anebo pozorujeme ve včelstvu včely s deformovanými křídly. Deformita křídel je příznakem akutní virózy, respektive varroózy a blížícího se kolapsu.

Postup je snadný: odvíčkovací vidličkou vyškrábeme veškerý zavíčkovaný plod ve včelstvu (obr. 5). Během dalších asi tří dnů včely plod zkonzumují nebo vynesou a uklidí buňky (obr. 6). Během čištění vylezou z buněk dospělé samičky roztočů, nevyvinutí roztoči zahynou či je včely usmrtí kusadly během čištění buněk. Po cca 3-4 dnech včelstvo ošetříme vhodným léčivým přípravkem, osobně používám pokap kyselinou šťavelovou. Této metodě říkám záchranná brzda, za kterou je možné zasáhnout kdykoliv během sezóny. Zatažením za tuto záchrannou brzdu zachráníme silněji napadené včelstvo i během srpna. Vyplatí se to, protože vložení Gabonu, odpařovačů kyseliny mravenčí, samotný pokap kyselinou šťavelovou či jiné "jednoduché" zásahy už k záchraně včelstva nepovedou, jak jsem si několikrát ověřil v praxi.

Obr. 5: Vyškrábání zavíčkovaného plodu vidličkou. Kukly je potřeba usmrtit, za několik dní včely plodiště vyčistí a matka začne znova klást.

Obr. 6: Úklid buněk včelami v následujících dnech po vyškrábání plodu vidličkou. Přenos viróz z plodu na dělnice je sice možný, ale nevýznamný pro rozvoj infekce. Právě naopak eliminace roztočů z plodu povede i k ozdravení celého včelstva od viróz.

Odebrání plástů se zavíčkovaným plodem

Pokud někdo nemá k dispozici izolátory matek a současně se mu nechce plod vyškrábávat vidličkou, může z ošetřovaných včelstev odebrat celé rámky se zavíčkovaným plodem.

Jenže pak chovatel čelí nerudovské otázce: "Kam s ním?" Plod je nejspíše napaden roztoči Varroa destructor, takže pro tvorbu oddělků se nehodí. Kolem plodu jsou věnce medu a pylu, které je škoda vytavit ve slunečním tavidle, lze je ale vytočit. Sběrné oddělky se taky nevyplatí dělat v červenci s již napadeným plodem, viz výše popsaný experiment s oddělkem z rámků z izolátorů.

Přemetení včelstva na mezistěny

Tento způsob ošetření kombinuje prevenci varroózy s významnou obměnou díla. Včely tak zbavíme roztočů a současně starých plástů, které obsahují jak zbytky po vylíhnutém plodu včetně choroboplodných zárodků, tak případná rezidua chemických látek z okolního prostředí, protože ta se ukládají hlavně ve vosku.

Včelstva se obvykle přemetají na mezistěny buď brzy na jaře, nebo v létě po posledním vytočením medu. Po letním přemetení včel je vhodné je ošetřit například pokapem kyselinou šťavelovou nebo postřikem 15% roztoku kyseliny mléčné. Včely na mezistěnách pomalu krmíme, čímž podněcujeme matku v kladení a včely ve stavbě díla. Kontraindikací k přemetání včel v létě může být v některých oblastech nedostatek pylu, protože přemetením zbavíme včely zásob pylu z jara či časného léta. Bez kvalitní pylové výživy se nevyvine ani zdravá zimní populace včel. Vyplatí se proto znát své stanoviště a jeho úživnost v druhé polovině léta.

Síla včelstva

Mnoho chovatelů se asi zeptá, zda letní odstranění plodu včelstva neoslabí. Samozřejmě nejde o přirozenou situaci, protože v přírodě by včelstva plodovala bez významnější přestávky po celou sezónu. Jenže v létě musíme účinně zasahovat proti roztoči Varroa destructor a právě letní odstranění plodu patří mezi účinné technologické zásahy, které lze kombinovat s aplikací léčiv na přírodní bázi. Oslabení roztoči má pro včelstvo fatální následky, plodovou mezeru včelstva do zimy doženou s přidanou hodnotou - zdravou zimní populací včel a případně obměněným dílem.

Poděkování: Děkujeme respondentům COLOSS: Monitoringu úspěšnosti zimování včelstev za účast v projektu. Díky nim získáváme cenná data o českém včelařství, která jsou inspirací pro další výzkum, ověřování v praxi i metodické postupy.