Ztráty včelstev v zimě 2017/18 v Česku a na Slovensku
Jiří Danihlík, Robert Chlebo

Na jaře letošního roku měli možnost včelaři v ČR vyplnit dotazník již pátého ročníku projektu COLOSS: Monitoring úspěšnosti zimování včelstev. Letošního ročníku se zúčastnilo 1181 včelařů z celé ČR (tj. přibližně 2 % registrovaných včelařů v ČR), ztráty činily 13 % včelstev.

Na základe hlásení 403 včelárov z celého územia Slovenska boli vyhodnotené straty včelstiev na Slovensku počas zimnej sezóny 2017/2018 na 9,7 %. V tomto ročníku monitoringu sme vyhodnocovali údaje o takmer 6000 zazimovaných včelstvách, čo zodpovedá približne 2 % aktuálnej početnosti včelárov a včelstiev na Slovensku.

V ČR monitorujeme ztráty včelstev od jara 2014, od té doby jsme zaznamenali dva ročníky s nízkými ztrátami kolem 6 %, a tři ročníky se ztrátami včelstev nad 10 %, přičemž v zimě 2014/15 uhynulo v ČR kolem 19 % včelstev. Výsledky, které v souvislosti s touto studií publikujeme, vychází z dat, které uvedli sami včelaři, kteří se do dotazníkového šetření zapojili. Data před zpracováním prověřujeme, kontrolujeme jejich správnost a snažíme se odfiltrovat nelogické (uhynulo víc, než bylo zazimováno) a duplicitní odpovědi a opravit zjevně špatné údaje atd. Vyjma prvního ročníku se monitoringu účastní kolem 1000 včelařů, což odpovídá přibližně 2 % české včelařské populace, do studie je každoročně zahrnuto kolem 20000 včelstev, konkrétně v ročníku 2017/18 máme informace o 20567 včelstvech.

Na Slovensku monitorujeme zimné straty včelstiev už od sezóny 2009/2010, v tomto roku teda prebehol už deviaty ročník. Počas prvých ročníkov sa do prieskumu zapájalo okolo 200 včelárov ročne, posledné dve sezóny sa počet úplných a správne vyplnených odpovedí zastabilizoval na cca 400. Až na jednu výnimku neprekročili zimné straty počas sledovaných deviatich sezón 10 % úroveň, ktorú viacerí autori považujú za akceptovateľnú mieru zimných úhynov. Táto hranica bola prekročená len v sezóne 2016/2017, keď dosiahla rekordných 16,2 %.

Pokiaľ by sme sa pozreli na porovnanie aj s ostatnými krajinami zapojenými do projektu COLOSS, najnižšia úroveň zimných úhynov bola v sezóne 2013/2014, kedy priemer strát 19 prevažne európskych krajín dosiahol len 9 %, čo je najnižšia úroveň od začiatku sledovaní v roku 2007. Celková miera zimných strát včelstiev v sezóne 2014/2015 vypočítaná na základe hlásení z 31 krajín bola stanovená na 17,4 %, čiže takmer dvojnásobok v porovnaní so sezónou predchádzajúcou. V sezóne 2015/2016 boli v rámci pracovnej skupiny COLOSS spracované dáta z 29 krajín, celkové zimné straty dosiahli 12 %, pričom uhynuté včelstvá tvorili 7,6 % a včelstvá s problematickými matkami 4,4 %. V sezóne 2016/2017 boli zimné úhyny opäť vysoké, priemer z 27 európskych a 3 mimoeurópskych krajín dosiahol takmer 21 %. Najväčší podiel na stratách mali úhyny (14,1 %), nasledované stratami včelstiev v dôsledku problematických matiek (5,1 %) a zničenie včelstiev v dôsledku prírodných živlov (1,6 %). Za aktuálnu sezónu nie sú údaje z ostatných krajín ešte k dispozícii, zvyčajne bývajú spoločne opublikované až na konci kalendárneho roka.

Obr. 1: Porovnání vývoje ztrát včelstev v Česku a na Slovensku za posledních 5 let monitoringu. Čísla uvedená v grafech představují počty respondentů v jednotlivých letech.

Dotazník každoročně aktualizujeme na mezinárodní úrovni. Letošní setkání koordinátorů se uskutečnilo v únoru v Nitře. Mezinárodní kostra dotazníku je stejná napříč všemi zúčastněnými státy. Národní koordinátoři však mají volnost ve vkládání i dalších otázek. Čeští i slovenští včelaři se s nimi setkávají na konci dotazníku.

V tomto ročníku sme väčšinu "nepovinných" doplnkových otázok v českej a slovenskej verzii dotazníka zjednotili, čo umožnilo vzájomné porovnanie výsledkov na "ex-federálnej" česko-slovenskej úrovni. Nižšie uvádzame prvé predbežné výsledky spoločného vyhodnotenia.

Problematika otrav včelstev

Pouze 5 % včelařů (n=51), kteří zodpověděli otázku "Pozoroval jste u svých včel otravy (chronické i akutní) po aplikaci přípravků k ošetření hospodářských plodin?" uvedlo, že otravy pozorovali. Zajímavé však je, že zatímco v Česku se výskyt otrav neprojevil na zimních ztrátách včelstev, tak na Slovensku mohl mít tento faktor výrazný vliv na ztráty včelstev během zimy (obr. 3). Ze statistického hlediska je nutno dodat, že na rozdílný trend může mít jednoduše vliv rozdílný počet respondentů v dané kategorii. Otravy včelaři v ČR nejčastěji pozorovali v květnu (80 %) a dále pak v červnu (15 %).

Na Slovensku malo podozrenie na chronickú či akútnu otravu svojich včelstiev 8 % (n=33) opýtaných včelárov, 15 % sa nevedelo k tejto otázke vyjadriť (obr.2). Na rovnakú otázku sme sa pýtali aj v sezóne 2015/2016, kedy malo podozrenie na otravu svojich včelstiev až takmer 13 % opýtaných včelárov. Keďže nastali určité zmeny, čo sa týka pôsobenia a aplikácie pesticídov, akútne otravy po priamom zásahu lietaviek na včelej pastve dnes nie sú jediným ohrozením včiel. Čoraz viac sa objavujú chronické otravy, prejavujúce sa paralýzou, dezorientáciou a zmenami správania sa včiel, ktoré nastupujú po kratšom či dlhšom pôsobení daného prostriedku na ochranu rastlín. Včely medonosné majú v porovnaní s ostatnými druhmi hmyzu len približne jednu tretinu génov detoxifikačných enzýmov. Oblasť otráv je ťažké vyhodnotiť aj preto, že simultánne pôsobenie chemických látok, ktoré jednotlivo nemajú výrazné škodlivé účinky, môžu pri súbežnom pôsobení spôsobiť až celkový kolaps včelstva. Najznámejšími príkladmi je simultánne pôsobenie niektorých fungicídov spolu s neonikotinoidmi alebo pyretroidmi, ktoré môže zvýšiť ich toxicitu až tisícnásobne, rizikom v našich krajinách je spojenie fungicídov, ktoré môžu včely doniesť z vonkajšieho prostredia s tau-fluvalinátom, ktorý do úľového prostredia vnesú včelári pri liečení klieštikovitosti (napr. v prípravku Gabon PF). Dúfajme, že zákaz používania neonikotinoidov v EÚ, ktorý vstúpi do platnosti v budúcom roku, zníži početnosť otráv včelstiev.

Obr. 2: Počty a procenta včelařů, kteří pozorovali akutní nebo chronické otravy včelstev.

Obr. 3: Vliv pozorovaných otrav včelstev na zimní ztráty, počty včelařů v dané kategorii jsou uvedeny na obr. 2.

V dotazníku zjišťujeme, jak včelaři monitorují napadený svých včelstev kleštíkem včelím (Varroa destructor) a také jak léčili svá včelstva proti varroóze. Nově jsme do dotazníku zařadili i otázku týkající se průměrných spadů roztočů na jedno včelstvo po prvním podzimním ošetření. Odhad spadů jsme rozdělili do kategorií, jejich navržení vychází z praxe. Většina včelařů v ČR (53 %, n=610), která tuto otázku zodpověděla, uvádí průměrné spady pod 100 roztočů, druhá nejvíce zastoupená kategorie (32 %, n=360) uvádí spady mezi 101-500 roztoči.

Takmer identická situácia bola aj na Slovensku, po prvom jesennom ošetrení väčšina včelárov uvádzala priemerné spády klieštika na jedno včelstvo do 100 ks (52,9 %, n=199), príp. od 100 do 500 kusov klieštika (35 %, n=132).

Obr. 4: Výsledky spadů roztočů po prvním podzimním ošetření včelstev.

Logicky se nabízí otázka, zda vyšší spady po prvním podzimním ošetření mají nějaký vztah k zimním ztrátám včelstev. Na obr. 5 můžeme vidět, že se zvyšujícím se spadem roztočů rostou i ztráty včelstev. Nabízí se vysvětlení, že tato včelstva byla více napadena kleštíkem už během léta, takže byla oslabena zimní generace včel, nebo tato včelstva zvýšeně loupila ve svém okolí, načež si přinesla určité množství roztočů.

Výsledky budeme ďalej analyzovať a pozorovania overíme aj v nasledujúcich rokoch. Javí sa, že kritická úroveň invadovanosti klieštikom, ktorá môže spôsobiť celkový kolaps včelstva, je čoraz nižšia. Začiatkom 80-tych rokov nemusela mať ani prítomnosť rádovo tisícov klieštikov v jednom včelstve dramatický priebeh, v súčasnosti sa za prahovú hodnotu prežitia včelstva považuje 10 % miera invadovanosti, čiže tisíc klieštikov na 10 000 dospelých včiel.

Obr. 5: Vývoj ztrát včelstev v závislosti na spadu po prvním podzimním ošetření, počty respondentů v dané kategorii jsou uvedeny na obr. 4.

Včelařské trendy

Nezaměřujeme se jen na patologické stavy pozorované u včel, ale snažíme se monitorovat i zajímavé trendy, které se ve včelařství vyskytnou. Jedním z trendů je i vedení včelstev na volné stavbě. Za ČR máme data již za dva roky studie. V obou ročnících se projevil podobný trend v Česku, podobně je tomu i na Slovensku, avšak jen za jeden ročník. Včelaři, kteří nepoužívají mezistěny, mají i vyšší zimní ztráty včelstev. Výsledek může být zkreslen počtem pozorování, bude jej nutné statisticky vyhodnotit.

Očakávaný v tomto prípade by mal byť pritom presne opačný efekt vzhľadom na vysoký obsah kontaminantov v komerčne dostupných medzistienkach, predovšetkým z kategórie akaricídnych a fungicídnych prípravkov.

Obr. 6: Ztráty včelstev a vedení včelstev na volné stavbě, čísla ve sloupcích jsou počty respondentů v dané kategorii.

Dostupnost snůšky sladiny a pylu

Z hlediska odolnosti a vitality včelstev je důležitá jejich výživa, proto sledujeme, kdy dle včelařů končí významná snůška sladiny a pylu.

Produkty rastlín zbierané z okolitého prostredia, ako aj z nich následne vytvárané produkty v žľazách včiel majú zásadný v samoliečbe včelstiev a prirodzenom antibiotickom pôsobení týchto produktov proti patogénom a škodcom vo včelstvách. Dostupnosť pestrej včelej pastvy vplýva nielen na ziskovosť včelárskych prevádzok, ale aj na zdravotný stav včelstiev. Dočasný nedostatok včelej pastvy obmedzí alebo pozastaví kladenie vajíčok matkou, čo sa následne prejaví v menšom množstve vybehnutých robotníc, nedostatkom peľu, mladušiek na kŕmenie plodu a zníženou letovou aktivitou. Posuny v kvitnutí jednotlivých druhov rastlín ako dôsledok zmeny klímy vyvoláva nárazové nektárové a peľové znášky v krátkych časových obdobiach, nasledované znáškovými medzerami, ktoré môžu byť pre včelstvá aj ostatné opeľovače rozhodujúce pre ich následný úspešný rozvoj. Ako uvidíme z nasledujúcich dát, hoci sa vegetačné obdobie vďaka otepľovaniu predlžuje, produkčný potenciál rastlín a obdobie tvorby nektáru v nich sa naopak skracuje.

Z obr. 7 lze pozorovat podobný trend - snůška sladiny končí převážně v červenci, což platí pro Česko i Slovensko, kde však nemáme zatím meziroční srovnání.

Obr. 7: Skončení poslední významné snůšky nektaru a medovice dle respondentů dotazníku.

Pylová snůška je pro včely důležitá z hlediska dostupnosti proteinů a zásobních lipidů, pyl se také na rozdíl od sladiny těžko nahrazuje něčím umělým, ač na trhu je spousta pylových náhražek, mají však své různé nevýhody i potenciální rizika. Ze srovnání pozorování účastníků projektu vidíme, že hlavní pylová snůška končí v Česku v září, avšak na Slovensku už v červenci.

Obr. 8: Měsíc skončení poslední významné snůšky pylu v Česku a na Slovensku.

Na datech z ČR jsme analyzovali pravděpodobnost zimních ztrát včelstev v závislosti na tom, jak včelaři uváděli skončení hlavní snůšky sladiny. Zatímco v roce 2016 skončení hlavní snůšky v říjnu vedlo k vyšším ztrátám včelstev oproti jiným měsícům, tak v roce 2017 tento trend pozorován nebyl. V tabulce č. 1 uvádíme počty respondentů v daných kategoriích.

Rakúski kolegovia monitorujúci straty včelstiev dali do súvisu údaje o teplote a úhrne zrážok konkrétnych včelníc, pričom potvrdili, že teplejší a suchší priebeh počasia v predchádzajúcom roku sa prejaví vyššími zimnými úhynmi včelstiev, práve trend otepľovania je výrazným znakom klimatických zmien. Suché leto a následné riziko hladovania včelstiev sa podieľalo aj na výrazných nárastoch zimných úhynov včelstiev v celoeurópskom meradle v sezónach 2014/15 a 2016/17 (nezvýšili však straty včelstiev na severe Európy, kde včelstvá naopak profitovali z predĺženého vegetačného obdobia).

Obr. 9: Vliv skončení významné snůšky na úspěšnost zimování včelstev, data za ČR za roky 2016 a 2017, počty respondentů v dané kategorii jsou uvedeny ve sloupcích.