Ročník 2016/17
První výsledky vyhodnocení...

První výsledky monitoringu 2016/17

Na jaře jsme spustili v pořadí již čtvrtý ročník projektu COLOSS - Monitoring úspěšnosti zimování včelstev, kterého se zúčastnilo prozatím rekordních 1 191 respondentů z celé České republiky. Získali jsme informace o bezmála 25 tisících včelstvech zazimovaných v podletí 2016. Dle údajů získaných od respondentů studie přišla Česká republika za poslední zimu o 15 % včelstev.

Sběr dat a účast ve studii

Sběr dat jsme spustili 20. března letošního roku. Rychlost a doba nástupu jara se mezi regiony značně odlišuje, proto jsme zvolili tento termín, kdy především včelaři na jižní Moravě už provádějí jarní prohlídky. Sběr dat skončil 31. května, kdy všichni včelaři již znají sílu a počty přezimovaných včelstev. O studii jsme informovali v Moderním včelaři 4/2017, jehož přílohou byl tištěný dotazník, dále pak v časopise Včelařství. S propagací projektu pomohli jak samotní včelaři, tak různé včelařské spolky a zájmové skupiny.

Před spuštěním letošního monitoringu jsme zprovoznili web www.coloss.cz, kde se soustřeďují veškeré informace a výsledky projektu. Včelaři mohli dotazník vyplnit jak elektronicky, tak na papíře. Vyplněných papírových dotazníků jsme dostali 26, zbytek odpovědí přišel elektronicky. Celkově jsme získali odpovědi od 1 191 respondentů, což je zatím nejvyšší účast od spuštění studie na jaře 2013/14, které se zúčastnilo 556 včelařů. Největší účast respondentů studie byla v Moravskoslezském kraji (3,1 %). Naopak nejnižší účast jsme zaznamenali v Jihočeském a Libereckém kraji (oba kraje shodně po 1,3 %).

Graf 1: Meziroční srovnání účasti včelařů a včelstev ve studii. Informace o počtu registrovaných včelařů a včelstev poskytlo Ministerstvo zemědělství ČR.

Ztráty produkčních včelstev

Podle dat, která máme ze studie k dispozici, přišla Česká republika o přibližně 15 % včelstev (95% konfidenční intervaly (95% CI): 14,0; 16,2 %), z grafu je patrné, že jsou velké krajové rozdíly. Nejnižší ztráty zaznamenali včelaři v Pardubickém kraji: 9 % (data od 1,9 % registrovaných včelařů v kraji), nejvyšší v Praze: 34 % (data od 1,4 % registrovaných včelařů v kraji). Většina včelařů uvedla ztráty do 10 %, avšak oproti zimě 2015/16 nebo 2013/14 vzrostl počet respondentů, kteří měli ztráty nad 11 %. Souhrnné meziroční porovnání ztrát dle kategorií uvádí tabulka 1.

Tabulka 1: Procentuální zastoupení respondentů studie dle uváděných ztrát včelstev, n = počet respondentů.

Graf 2: Procentuální ztráty včelstev v Česku dle studie COLOSS.

Poznámka: 95% konfidenční interval (CI) znázorňuje interval, v němž leží daná charakteristika s 95% pravděpodobností, tj. kdybychom dělali např. dalších 100 výzkumů, tak v 95 z nich by se naměřená charakteristika nacházela uvnitř intervalu a v 5 mimo něj.

Tvorba a ztráty oddělků

V českém dotazníku jsme v letošní verzi položili několik pilotních otázek. Jedna z nich se týkala úspěšnosti přezimování oddělků, smetenců či rojů (souhrnně mladých včelstev) vytvořených v sezóně 2016. Výsledky ohledně úspěšnosti zimování mladých včelstev překvapily, protože jejich ztráty jsou obdobné, tj. 17 % (95% CI: 16,2; 19,8 %; n = 880 mladých včelstev), jako ztráty produkčních včelstev (15 %). Při porovnání ztrát mladých včelstev se ztrátami produkčních včelstev v jednotlivých krajích ČR můžeme pozorovat závislost, kdy se ztrátami produkčních včelstev rostou i ztráty mladých včelstev. Mladá či záložní včelstva se snadno mohou svézt na vlně úhynů produkčních včelstev, takže včelař ztrácí jak záložní, tak kmenová včelstva.

Graf 3: Korelace mezi ztrátami produkčních a mladých včelstev v jednotlivých krajích ČR.

Symptomy uhynulých včelstev a hledání možných příčin ztrát

Včelaři v dotazníku uvádějí pozorované příznaky uhynulých včelstev. Ve srovnání s ročníkem 2015/16, kdy byly zaznamenány nižší úhyny včelstev (6 %), vzrostl počet včelstev, u nichž byly mrtvolky nalezeny v buňkách, přestože včelstva měla zásoby. Naopak poklesl počet vyhladovělých včelstev. Také poklesl počet uhynulých včelstev, po kterých včelaři nalezli jen prázdné úly.

Graf 4: Meziroční srovnání příznaků uhynulých včelstev, n = počet uhynulých včelstev zahrnutých ve studii.

V roce 2014/15 byly zaznamenány 19% ztráty včelstev v ČR, tehdy se jako nejpravděpodobnější příčina jevila varroóza, která na mnoha místech napáchala nemalé škody. Na základě výskytu včel s deformovanými křídly, resp. na základě pozorování respondentů studie, kteří si tohoto příznaku varroózy všímají, vidíme, že ve srovnání s rokem 2014/15 byly včely s deformovanými křídly pozorovány méně často (viz tab. 2). Deformovaná křídla jsou klinickým příznakem viru deformovaných křídel (DWV), který je typickým příznakem akutní varroózy. Včelstvo tedy uhyne na sekundární virózu a celkové oslabení. Včelaři by si deformity křídel měli všímat, neboť pokud jsou tyto příznaky ve včelstvu pozorovatelné, jde o situaci "za minutu dvanáct", protože v brzké době hrozí kolaps včelstva. Po kolapsu následuje vyloupení včelstva a šíření kleštíků do dalších včelstev, takže nákaza se pak lavinovitě šíří, nebezpečí je umocněno vysokou koncentrací včelstev na mnoha místech ČR.

Tab. 2: Pozorování včel s deformovanými křídly.

Pro letošní sezónu 2017 je také potřeba mít na paměti souvislost s průběhem počasí na podzim 2016. Dlouho bylo teplo, včelstva plodovala mnohdy až do Vánoc.

Zde je obrovské nebezpečí číhající na včelaře, kteří léčili svá včelstva ještě před ukončením plodování, protože mnoho roztočů se před účinnou látkou léčiva ukrylo na zavíčkovaném plodu.

Paradoxně nejhůře na tom mohou být včelaři poctivci snažící se léčit co nejdříve, aby měli tzv. splněno dle oficiální metodiky. Neúčinná léčba na podzim 2016 může spustit domino efekt loupeží a následných ztrát včelstev v sezóně 2017.

Graf 5: Meziroční srovnání pravděpodobnosti ztrát včelstev při výskytu deformity křídel.

Respondenti studie často v komentářích uváděli, že pozorovali zvýšený výskyt pokálených včelstev. Zažívací problémy včelstev se v posledním ročníku studie projevily v daleko větší míře než v jiných letech (viz graf 6). Zažívací problémy může způsobit nevhodná nebo nedostatečná snůška (melecitóza, málo pylu atp.), nosematóza či obecně stres. V komentářích často včelaři psali, že uhynulá včelstva byla odtržená od zásob a že k úhynům docházelo buď už na podzim, kdy jako příčinu uvádějí varroózu, nebo pak v jarních měsících, kdy byla včelstva velmi zesláblá a pokálená, což mohlo být důsledkem špatného počasí a tudíž nedostatečného přínosu sladiny a pylu. Na některých místech se také na zdraví včelstev neblaze podepsala pozdní melecitózová snůška. Melecitóza je pro včely špatně stravitelný trisacharid. Cementový med, jak se mu také někdy říká, je obecně považován za nevhodný pro zimování včelstev. Přibližně pětina respondentů také uvádí, že na svých stanovištích pozorovala loupeže mezi včelstvy v období od zakrmení do začátku zimování. Tato skupina měla také vyšší pravděpodobnost ztráty včelstev, tj. 23 % (95% CI: 19,80; 26,0 %, n = 216), než včelaři, kteří loupeže mezi včelstvy nepozorovali, tj. 13,5 % (95% CI: 12,4; 14,6 %, n = 881).

Graf 6: Meziroční srovnání výskytu pokálených včelstev, pokud se v daném roce taková včelstva vyskytla, kategorie bez těchto symptomů není v grafu uvedena, n = počet respondentů, kteří na tuto otázku odpověděli.

Při vyhodnocování příčin ztrát včelstev se včelaři nejčastěji radí s chovateli ve svém okolí či na internetu, případně si sami vyšetřují včelstva, např. mikroskopickým vyšetřením včel na přítomnost spor Nosema spp. Naopak nejméně se včelaři radí s krajskými veterinárními inspektory (viz graf 7).

Graf 7: Odpovědi na otázku "Jak provádíte vlastní analýzu příčin ztrát včelstev?"

Problematika hustoty včelstev v ČR

Na webu projektu www.coloss.cz v sekci Výsledky jsme umístili mapu zavčelení ČR dle informací o počtech včelstev, které jsme získali od Ministerstva zemědělství ČR. Pro včelaře to může být užitečná informace, pokud se chystají přesunout svá včelstva do jiných oblastí nebo hledají nové lokality pro své včelaření. Informace o hustotě včelstev jednotlivých oblastí jsou pro nás důležité i pro vyhodnocování výsledků projektu, např. pro pozorování loupeží mezi včelstvy nebo dostupnosti snůšky. Na téže webové stránce pak najdete také další výstupy studie.

Celá studie je založena na konceptu občanské vědy, v tomto případě se na projektu velkou měrou podílejí sami včelaři tím, že vyplní dotazník, za což jim patří velké poděkování. Rádi bychom také poděkovali všem včelařským organizacím, spolkům či jednotlivcům, kteří pomohli s šířením informací o probíhající studii. Velice si vážíme ochoty včelařů vyplnit dotazník a sdílet s námi svá pozorování.

Se shromážděnými daty dále pracujeme, výsledky přineseme v dalších vydáních Moderního včelaře, články také uveřejníme zde na webu.